INVESTOVAT DO UMĚNÍ SE VYPLATÍ. JENŽE MUSÍTE VĚDĚT, JAK NA TO. 

NEJEN PŘI PRVNÍCH NÁKUPECH JE NA MÍSTĚ ZDRŽENLIVOST A OCHOTA ŘÍDIT SE JEDNODUCHÝM HESLEM: „KUPOVAT JENOM KVALITU A RADŠI KOUPI ODOLAT NEŽ NEVZÍT TO NEJLEPŠÍ.“

Tak zní mé pravidlo úspěšného sběratele. 

Ale: JAK SE ROZHODNOUT, KTERÉ DÍLO KOUPIT? NA CO SE ZAMĚŘIT A KTERÝM JÍT SMĚREM? JAK PŘIŘADIT JEDEN NÁKUP K DALŠÍMU? JAK POSKLÁDAT VAŠE UMĚNÍ DOHROMADY ZPŮSOBEM, KTERÝ BUDE DÁVAT SMYSL? JAK HO PREZENTOVAT? A TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ – JAK DĚLAT VŠECHNY TYTO VĚCI SPRÁVNĚ? MEZI HROMADĚNÍM UMĚNÍ A JEHO SBÍRÁNÍM JE VELKÝ ROZDÍL. I S MALÝM BUDGETEM MŮŽE BÝT VAŠE SBÍRKA KVALITNĚJŠÍ, NEŽ KDYŽ HLOUPĚ NAKOUPÍTE „UMĚNÍ“ ZA MILIONY.

1.      Investice do umění je specifická tím, že u ní nejde jen o finanční zhodnocení v budoucnu, ale také o potěšení majitele. Je to tak, že by se nám mělo umělecké dílo, do nějž investujeme, také líbit?

Kupování je založeno více na tom, co se nám líbí, preferencích nebo přitažlivosti v daném momentě, kdežto sbírání umění je více řízeným dlouhotrvajícím závazkem a sledováním určitého tématu. V obou případech kupujete to, co se vám líbí, ale pokud je vaším cílem sbírat umění a dělat to dobře, musíte si vypěstovat dvě schopnosti navíc. První je, že budete schopen efektivně zkoumat, ohodnotit a rozhodnout, jestli dílo koupit, nebo ne. Ta druhá je být schopen vybrat každé dílo takovým způsobem, aby zapadlo a tvořilo s dalšími položkami vaší sbírky smysluplný́ soubor. V každé vyzrálé sbírce platí, že celek je lepší než součet jednotlivých částí. Sběratel je akceptovaný́ jako respektovaná autorita a ve výjimečných případech nastavuje standardy, podmiňuje vkus, určuje trendy a ovlivňuje budoucnost sbírání ostatních. 

2.      Jak tedy začneme opravdu tvořit sbírku, a ne jenom tupě hromadit umění?

Právě, v tom je ta tajemná esence každé úspěšné sbírky. Méně zkušený sběratel třeba ví hodně o každém jednotlivém díle, které má, ale chybí mu porozumění, jak spolu díla komunikují, co je jejich pojítkem. Přece se nechcete jednoho dne rozhlédnout po svém domě a divit se: „Co jsem to celá ta léta sbíral? Nejsem si jistý. Vlastně jsem o tom ani nepřemýšlel.“ Jedním z nejčastějších přístupů ke sbírání umění je specializace na konkrétní obor, médium, například na fotografii, sochu nebo práce na papíře. Jiným přístupem může být zaměření se na určitý́ námět nebo konceptuální rámec. Obě cesty zvyšují potenciál pro posílení jedinečnosti sbírky i její budoucí hodnotu. Opravdu zkušený sběratel si obvykle vybere nějaký́ problém nebo myšlenku a přes soubor sbíraných děl načrtává jeho řešení. Všechno sedí a vše má smysl podle plánu, který́ je hlubší.

3.      Co by měl vědět člověk, který začíná sbírat současné umění?

Zjistěte, co vás zajímá a kde je vaše potěšení. Podívejte se na to, co už na stěnách doma máte, zkuste určit, co mají tyto individuální kusy, které máte rádi, společného a klaďte si otázky: Proč se mi líbí ten typ umění, který́ kupuji? Co mě na tom uspokojuje? Nutí mě to myslet na věci, na které jsem nikdy předtím nemyslel? Nutí mě to cítit jinak nebo vidět věci jiným způsobem? Mám to rád kvůli tématu umění nebo kvůli tomu, co reprezentuje, nebo kvůli tomu, jak to komunikuje, kvůli originalitě, kvůli technice, barvě, historickému aspektu, regionu, kde dílo vzniklo? Obdivuji nejvíce technické kvality? Líbí se mi to kvůli konceptu, myšlence, tématu nebo filozofii, kterou dílo představuje? Informuje mě moje umění o určitém aspektu života? Portrétuje nebo prezentuje věci způsobem, kterým nic předtím prezentováno nebylo? Je to staré, nové, zahraniční, české, malé, velké, kulaté, čtvercové, znepokojující, figurální, cokoli jiného?

4.      Co s tím pak?

Jakmile si najednou začnete identifikovat vztahy mezi díly, máte tu potřebnou nit, ten příběh a ty souvislosti, které vám pomohou dát dohromady misi a specifikovat svůj cíl. A sběratel se specifickou misí a úkolem je vždy efektivnější při akvizici umění než ten, kdo se neptá, proč kupuje. I když máte doma jenom tři obrazy, zkuste teď hned najít jejich společného jmenovatele.

5.      Co když je ale začínající sběratel-laik nedůvěřuje vlastnímu úsudku?

Naopak. BUĎTE VĚRNI SVÉMU VKUSU. To znamená, že si uvědomíte, jaký́ typ umění máte rádi, bez ohledu na to, co si myslíte, že se vám líbit má, nebo co máte pocit, že může být dobrý byznys.  Nebo co vám nabízejí kurátoři a lidi kolem umění. A těch je mraky. Všichni vynikající sběratelé sdílejí tuto vlastnost, to je jediná věc, jež dělá jejich sbírky výjimečnými. Mít v tom osobní vkus. Pokud jsou osobní vkus a preference ignorovány kvůli nějakému status quo, jedna sbírka se začne podobat druhé, jsou nudné a repetitivní.

Jděte s kůží na trh. Sběratelé, kteří se nebojí vyjádřit své obsese, radosti, strachy a noční můry, dosahují přesný́ opak nudy – báječné výsledky.

6.      Často se objeví něco jako bariéra, blok, mladí sběratelé dostanou strach, že je vše na trhu s uměním tak nejasné a matoucí. 

Jasně. Tehdy se zastavte. A hlavně ZASTAVTE NAKUPOVÁNÍ. Udělejte si pauzu. Můžete a nemusíte být se svým sbíráním spokojeni, ale pokud ve vás hlodají pochybnosti o tom, co kupujete, čemu se radši vyhnout, jestli jste absolutně spokojen nebo si chcete na chvíli jenom oddechnout a podívat se, co je nového, zastavte akvizice. A když chytíte zase chuť něco nakoupit, tak EXPERIMENTUJTE. Bádejte a čím méně konvenční bude to, co ve vás vzbuzuje zvědavost, tím větší je naděje na úspěch. Dívejte se na umění, které vás vždy přitahovalo, ale i kterému jste se vždy vyhýbali. Můžete skončit právě tam, kde jste začínali, bez výsledku, ale může se stát, že vás vzruší něco nového a výjimečného a dostane se vám to pod kůži. A samozřejmě, co vás vzrušuje dnes, může vás nudit zítra (a naopak). Dobrá sbírka se vždy vyvíjí a nikdy není statická.

7.Kde nakupovat?

NAJDĚTE SI „SVÉHO“ GALERISTU. Bude to váš ledoborec ve světě art byznysu. Nezbytností je znát i prostředí trhu s uměním a tady jsou mnozí sběratelé trochu v koncích. Skvělí sběratelé vědí přesně, kdo prodává to, co oni kupují, a galeristé je znají. Dozvědí se dřív o výborných nabídkách. Jsou jim nabídnuta lepší díla. Vytvořte si s galeristou vztah, zajímejte se, co je nové i u umělců, které třeba ani nevystavuje, co připravuje na příští rok, kdo ho v poslední době zaujal a jaká díla koupil do své osobní sbírky.

8. Kdo nám může pomoci zorientovat se na trhu a objevovat nová jména?

SETKÁVEJTE SE S UMĚLCI. Edukační proces nikdy nekončí. Buďte informovaný́ kupec, učte se od profesionálů, pokuste se diskutovat s co možná nejvíce odborníky, kurátory, umělci, s personálem galerií, navštěvujte vernisáže, akademie umění. To nejenom zlepší vaši schopnost rozeznat skvělé umění od toho špatného, ale učí vás to zároveň, jak v prostředí trhu s uměním chránit sám sebe. 

9. Co MÁ TEDY SBĚRATEL DĚLAT? Co je při výběru galeristy zásadní? 

Při výběru „svého“ galeristy bych proto obecně navrhovala těchto několik praktických rad:

Hodnoťte galeristu nikoli podle toho, co říká o úsilí jiných galeristů, nýbrž podle konstruktivních prohlášení, co by pro vás udělal on sám. Dále nezakládejte svůj výběr galeristy pouze na prvním dojmu, který́ na vás udělá, ale ani tento faktor nepřehlížejte. Pokud na vás udělá dojem, dělá pravděpodobně dojem i na umělce a jiné sběratele.

Kdykoli je to možné, zjistěte si něco o práci i pověsti dotyčného galeristy. Promluvte si s jinými sběrateli, pro které pracoval. Třeba na jeho vernisáži. Jedna z mála věcí, které se těžko překrucují, je to, co si o něm myslí druzí lidé. A na závěr to nejdůležitější. Všechny výše uvedené rady můžete optikou téhle ignorovat. Zeptejte se galeristy, se kterým chcete spolupracovat, co on sám sbírá do své osobní sbírky, chtějte vědět, do čeho on sám dává svoje peníze. Ne aby vám jen říkal, do čeho máte vy dát ty svoje. V tu chvíli víte vše o tom, zda s ním pracovat.

10.  Vyplatí se sbírku stavět jen na jednom autorovi? Nebo je nějak diverzifikovat? A kolik si připravit peněz?

Mnoho lidí, které znám, včetně velmi vážných sběratelů, začalo budovat sbírky s méně než pětadvaceti tisíci korun. Mladé galerie a umělci potřebují sběratele a obecně se předpokládá, že se začíná v malém. I zaběhnuté galerie, které nabízejí renomované autory v cenách od dvě stě tisíc po půl milionu, prodávají autory na začátku kariéry. Kde má tedy začít nový mladý sběratel, pokud chce vybudovat sbírku s omezeným budgetem? Tady je několik rad, jak to udělat chytře.

URČETE SI, KOLIK MŮŽETE UTRATIT.  Nenakupujte, pokud se nerozhodnete, kolik přesně chcete utratit. Sběratelství je dlouhá hra, nemusíte kupovat všechno hned teď.

NASAĎTE KURZ, URČETE SI TÉMA. Soustředíte se ve vaší sbírce na české umělce, nebo se budete dívat celosvětově? Budete sbírat umění založené na daném tématu nebo stylu? Co sochy a větší díla? Máte směr, kterým by se měla sbírka ubírat? Máte oblíbeného autora? Čas to zjistit. Vyberte ho v různých galeriích. V galerii se zeptejte, sedí tam obvykle vždy pár milých lidí, co po ničem jiném netouží, jen vám říct, proč je právě tento jejich autor úžasný. 

11.  A kupovat v aukci nebo galerii? 

Kupovat na aukci je zajímavé, pokud přesně víte, co chcete a proč to kupujete. Na rozdíl od galerie vám aukce prodá cokoli, na čem bude mít provizi. Na rozdíl od toho galerista přísně rozlišuje, jaký́ program má galerie, a výtvarníky si pečlivě vybírá. Aukce vezme cokoliv, jen když bude šance, že to někdo koupí. Galerista proti tomu si nemůže dovolit bouchnout vám cokoliv, nebude si chtít pokazit reputaci, za všemi u něj uvedenými jmény si stojí. Pokud se vám dílo koupené na aukci časem přestane líbit, aukční dům ho už nemusí vzít zpět. Dobrá galerie to udělá a najde jiného sběratele, který́ bude dílo milovat. V galerii se seznámíte s umělci a začnete žít život spojený s uměním.

12.  Pokud jsme se stali vlastníky výjimečného díla, jak s artefaktem zacházet, abychom zachovali jeho kvality. Čemu je potřeba věnovat pozornost?

Osobně mám ráda, když je dílo v domově sběratele a vytváří určitou rodinnou historii, děti si ho pamatují, pak ho třeba prodají. Pokud jste dílo koupili z dobré galerie a je opravdu ve výjimečné kvalitě, prostě masterpiece, občas se vám ozve galerie nebo autor a poprosí vás, zda ho půjčíte na nějakou super výstavu. A vy to samozřejmě rádi uděláte, protože vás hřeje pocit, že jste vybral dobře, dílo je významné a také, že se vám dílo na výstavě zhodnotí. Právě takto zvyšují díla svou hodnotu. Běžně to tak s díly ve sbírkách našich sběratelů děláme a oni se radují. A autor se také raduje, že je dílo k dispozici. 

13.  Jaký způsob považujete za nejvhodnější v případě prodeje? 

Dobrá galerie by měla mít okruh sběratelů, kteří by měli mít o dílo zájem.  Já sama jsem svým sběratelům tak trochu žertem, trochu i vážně u koupi obrazu nabídla, že ho za 10 let odkoupím za dvojnásobek ceny. Zatím mi žádné dílo žádný sběratel po 10 letech k prodeji nedonesl…to je rozdíl mezi aukcí, tam nakoupíte a není jistota, že když dílo budete prodávat, že ho opět někdo koupí. Galerista se stará o autora i díla a dílo, které jeden sběratel nabídne, se snaží dostat do další dobré sbírky. Je to jiný přístup.

14.  Trh s uměním roste a přibývá obzvláště mladých investorů, proč myslíte, že se současné umění těší čím dál tím větší oblibě?

Sbírání obrazů už není jenom vášeň a investice, je to životní styl a s určitým sociálním statusem. Prostě nemůžete nemít žádné obrazy a nezajímat se o to.  A navíc, když vás to chytí, tak je to neuvěřitelná legrace. Spoustu umělců kolem, art party, vernisáže, spousta cool řečí, cestování na všechny ty super výstavy po světě. Celebrity v zahraničí, ale i nejbohatší lidé to ví a jsou prominentními klienty galerií. A lidi dnes baví na sobě pracovat, vzdělávat se. Učíte se novou řeč, učíte se skialpinismus, proč ne rozumět umění? Ale nejvíce asi, že to je legrace, to vše kolem. 

15. Na čem stojí vaše osobní sbírka? Váš oblíbený autor? 

 Sbírám autory, které zastupuji, a to s velkou vášní. Přitahuje mě figura, vanitas moment (nesmrtelnost, často vyjádřen kostlivci), humor a určitá osobní statečnost umělce.  Jiří Černický, David Černý, Adam Štech, Krištof Kintera, ze zahraničních autorů berlínský autor Norbert Stefan, Martin Eder, Anselm Reyle, Alexander Tinei. Myslím, že sbírka a moje děti je něco, co se mi asi celkem povedlo. Sbírka rovněž není tvořená nějakým přísným kalkulem, prostě sbírám, co miluji a to také ve své galerii vystavuji. Je to prostě takhle jednoduché.

16. Jaká úskalí mají investice do současného umění?

Trh se zdá pro mnohé lidi nečitelný a na první pohled matoucí. Ale to je, jak když někdo nerozumí baseballu, zdá se vám to blbost, pak vám někdo vysvětlí pravidla, a vy najednou zatajíte dech, co vše je za tou hrou a jak je vzrušující. S dobrým galeristou to máte za par dní vše v malíčku. A pak – asi největší úskalí je, že vás to bude nutit nakupovat dle nějakých šablon. Ale tak přijdete o to největší vzrušení, které žádná jiná komodita nemá. Prostě nedejte se svázat a EXPERIMENTUJTE!

Bádejte a čím méně konvenční bude to, co ve vás vzbuzuje zvědavost, tím větší je naděje na úspěch. Dívejte se na umění, které vás vždy přitahovalo, ale i kterému jste se vždy vyhýbali. Můžete skončit právě tam, kde jste začínali, bez výsledku, ale může se stát, že vás vzruší něco nového a výjimečného a dostane se vám to pod kůži. A samozřejmě, co vás vzrušuje dnes, může vás nudit zítra (a naopak). Dobrá sbírka se vždy vyvíjí a nikdy není statická.

17. Která jména jsou momentálně nejžádanější?

Jste galerie, která zastupuje kromě špiček českého umění i zahraniční hvězdy. Která jména by měl sběratel znát­?

Z mladších jmen je u nás nejvíce žádaný berlínský autor Norbert Stefan, ruská hvězda Pavel Pepperstein a Moldavec žijící v Budapešti Alexander Tinei. Z jmen, které jsou již významné a zastupované ve světě slavnými zahraničními galeriemi je to Martin Eder, Anselm Reyle, nebo Londýňan Justin Montimer. Z českých autorů samozřejmě David Černý, Krištof Kintera, Adam Štech, Lubomír Typlt, Milan Houser, Jiří Petrbok, Josef Bolf, Richard Štipl. Z nejmladší generace například Ondřej Filípek, Matouš Háša a Laura Limbourg.

18. V jakých částkách se pohybujeme na českém trhu ve srovnání se zahraničními umělci? 

Začínající český autor je v stejné ceně jako mladý autor v Mnichově nebo Vídni nebo Berlíně.  Pak několik let po škole je to pořád stejné, pak se ale u zahraničních galerií stanoví cena, která je pro českého sběratele už hůře dostupná. ale vysoká cena je často velmi přesně, až bych řekla matematicky zdůvodněná a pokud je vysoká, je jistota, že bude pak už jenom vyšší. Proto je docela jisté pravidlo, pokud se nakoupí správně dobrý a drahý autor, jeho cena se už jen zaručeně prudce zvyšuje.

19. Jakých chyb by se měl sběratel vyvarovat?

Je jasné, že sběratel je zmaten. Za předpokladu, že kvalita umění není laikovi na první pohled jasná a hodnotu tvoří názor vybrané skupiny autorit a nedá se nijak změřit ani vypočítat, je situace ještě dvojnásob těžká. Navíc, pokud jakýkoli kompetentní galerista může zpochybnit kvalitu práce jiného galeristy, jak se má klient rozhodnout, kterého si vybrat – přesněji, kterému svěřit svoje milované peníze, aby je utrácel za umění? Strašná pravda je, že na to neexistují jednoznačná pravidla. Kdyby existovala, tak by všechny obchody prováděli nejlepší galeristé a ostatní vůbec žádné. A je zřejmé, že tak to opravdu není. Lidé zkrátka utrácejí miliony za díla umělců, která mají často diskutabilní dlouhodobou hodnotu, a jiní se nad tím ušklíbají. Ať je to, jak chce, jejich volbu i případný́ špatný́ vkus prověří jedině čas. Takže chybou by bylo se toho všeho leknout. Chybou by bylo nechat si to v životě uniknout. Kdy jindy začít, když ne teď. 

7 CEST, JAK VYDĚLAT na umění 

ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU SAMOZŘEJMĚ ZŮSTÁVÁ VÁŠEŇ SBĚRATELE A VELKÁ LÁSKA K TOMU, CO KUPUJETE.

TA VÁM DODÁVÁ JISTOTU, ŽE VLASTNÍTE ZVLÁŠTNÍ KUS UMĚNÍ I TRPĚLIVOST PODRŽET SI JEJ, IDEÁLNĚ PATNÁCT AŽ DVACET LET. PŘI VÝBĚRU SE TAKÉ VYPLATÍ DODRŽOVAT NÁSLEDUJÍCÍ RADY.

Rada 1

NAKUPUJTE PROGRAM GALERIE

Představte si, že byste měli možnost koupit vždy jedno dílo z dobré newyorské galerie v osmdesátých letech, kdy byly ceny dnešních nejdražších autorů o jednu až dvě nuly kratší. A pak si nechte udělat výzkum od dobrého poradce, podívejte se s ním na současné galerie, které produkují vítěze, a se stejnou vášní kupujte nová jména, která tyto galerie přivedou na trh. Základ je totiž vidět věci dřív než ostatní. Musíte vybírat dřív než ostatní. Dostaňte se do kontaktu s majitelem galerie, jejíž program se vám líbí, ale klidně nakupujte i z výstav, které se vám osobně nelíbí. Nechte se pozvat den před vernisáží. Nechte si poslat seznam autorů, kteří budou vystavovat na mezinárodních veletrzích. Být v předstihu, to je totiž v art investování tajemstvím úspěchu.

Rada 2

KUPTE HNED NA ZAČÁTKU VELEDÍLO

Proč mít řadu hezkých, ale nevýznamných obrazů, když můžete mít veledílo? Má to obvykle jednu vadu, je drahé. Jedno z řešení je všechno ostatní prodat! Každý́ sběratel to zažil, najednou máte tunu děl, která vlastně nikam nesměřují a nejsou nijak vyhraněná. Proto lidem, kteří začínají se sběratelstvím, radím, aby nikam nespěchali a aby nekupovali díla, která jsou levná. Pokud máte milion, kupte namísto deseti nevýznamných a průměrných věcí jedno dílo od autora, který́ má již renomé a zkušenost, vystavuje v galeriích a institucích a jehož hodnotu tak můžete s jistotou zhodnotit.

Rada 3

KUPUJTE OUTSIDERA

Dobrý obchod se dá udělat, i pokud vhodně vyberete umělce, který́ vypadá, že není dostatečně ohodnocen. Zkrátka když jdete proti trendu. Pokud chtějí všichni tu stejnou věc, nikdy z toho nebude dobrý obchod. Umění jede neustále retro, co bylo včera out, bude zítra trendy. Dílo stačí pár let podržet a z outsidera je hvězda. Kvalitní galerie obvykle mívají aspoň jednoho umělce tohoto typu, jen se zeptejte.

Rada 4

KUPUJTE ODVÁŽNĚ A LOW BUDGETOVĚ

Riskantní podnik, ale mimořádně výhodný́, to je sen každého sběratele. Budoucí význam díla je klíčovým principem nebo hrou vhodnou pro kupce s povahou hráče a instinkty lovce. Pokud máte jen omezený budget, třeba 150 000 korun, doporučuji kupování jedinečných prací náhle se vynořujících českých umělců,

kteří se podobají známým a osvědčeným zahraničním. Najednou máte několik klíčových prací autorů, kteří udělají vše, aby byli úspěšní, a vaše počáteční odvaha bude odměněna budoucím růstem ceny. Neexistuje žádný́ konsensus ohledně mladých umělců, a to je ten skvělý aspekt současného umění. Vaše rozhodnutí, zda dílo koupit, se totiž stane součástí umělcova potenciálního místa v historii umění.

Rada 5

VYCHYTEJTE JEDINEČNÝ OKAMŽIK

Zvolte správný́ časový́ bod v kariéře umělce a nakupte jeho dílo právě ve chvíli, kdy se jeho pověst dostane k určitému bodu, od kterého ceny už jen stoupají. Počkejte tedy, až proběhne deset výstav, trh se otevře a ustálí, pak udejte rekordní cenu. Nejspíš to bude stále jen desetina toho, jakou bude mít obraz cenu za tři roky. Sbírejte autory, které teprve čeká vrchol kariéry. Sbírka budovaná tímto způsobem je mnohem více neutrální a odolná vůči trendům.

Rada 6

SLEDUJTE, CO NAKUPUJÍ VÝZNAMNÍ SBĚRATELÉ

Vaším průvodcem by měli být galeristé nebo jiní sběratelé. Umělci, kteří vzbudí jejich zájem, už totiž často mají naplánovanou výstavu ve významné instituci, což zvedá jejich cenu. Taky si přečtěte, kolik vystav má u uměleckých děl cedulku „půjčeno ze soukromé sbírky“. Jejich sběratelům cena díla roste. Zjistěte, co sbírá váš galerista. Je totiž jisté, že ten se osobně postará, aby hodnota autora z jeho sbírky rostla.

Rada 7

JE TŘEBA PRODAT SVÉHO ŠPÁLU

Světový trh s uměním naše Špály a Filly trochu nemilosrdně ignoruje, protože je ze zákona nemůžete vyvézt z republiky, jsou určeni jenom pro lokální trh. A jakou investiční hodnotu má něco, co nemůžete dál obchodovat v zahraničí? Do Česka se valí trend současného světového umění a naši nejvýznamnější sběratelé zažívají to neuvěřitelné opojení z pocitu, když rozšíří sbírku o aktuální věci z Londýna nebo Berlína. Anebo o mladé české umělce, u kterých je zřejmé, že budou v budoucnu významní. Svět s uměním se mění. Ne že by 100 let staré zátiší s jablky nebylo dost cool, ale... sbírejme budoucnost. 

----------------------------------------------------------------------------

KDO JE OLGA TRČKOVÁ

Investiční expertka pro současné umění je zároveň partnerkou v DSC Gallery. Na Instagramu (olgatrckova) ji sleduje 32.000 lidí, přednáší na VŠE v Praze „Umění a jeho trhy“ a doktorát z ekonomie získala na téma Cena a hodnota současného umění. S týmem DSC Gallery hledá pro privátní klienty zajímavé autory a díla s potenciálem, pomáhá sběratelům zorientovat se v záludnostech na trhu s uměním a spolupracuje na tvorbě privátních sbírek. Objednejte si art investorskou

konzultaci zdarma: olga.trckova@dscgallery.com nebo +420 604 204 653